Rozhovor - Zdeněk Merta
Vítej Zdeňo, v týmu TJ Sokol Jezernice.
Z jakého týmu jsi k nám přišel,kolik je Ti let,jakou nejvyšší soutěž jsi hrál,jaký je tvůj oblíbený tým a jak se Ti přezdívá ?
V první řadě bych chtěl všechny pozdravit a poděkovat za vřelé přivítání. Přišel jsem k vám z týmu Všechovic, hrající krajský přebor. Co se týče věku, mám krásný střední věk (smích), 31 .
Moje fotbalová kariéra se začala vyvíjet zejména v dorosteneckém věku v týmu Přerova, kde jsme byli krůček od postupu do celostátní ligy, a to díky vynikajícímu trenérovi p. Švehlíkovi( teď trenér mužů1.FCV), kterému jsem dodnes vděčný, že mi ukázal správný směr ve fotbalovém životě. Jinak nejvyšší mužskou soutěží byla divize v Hranicích. Oblíbený tým je SK Slavie Praha, která mi včera při derby málem způsobila infarkt (smích). Pokud se ptáte na přezdívku, tak to nechám na každém z vás, ale většinou mě všichni znají pod přezdívkou „Mery“.
Jezernice je týmem okresního přeboru,sledoval jsi její výsledky nebo web někdy v minulosti?
Jelikož v týmu působí hráči, se kterými jsem se setkával na hřišti v roli spoluhráče nebo protihráče, tak jsem web průběžně sledoval, i díky videopříspěvkům ze zápasů, které nedávají leckdy ani ligové týmy
Otázka,která musí přijít,co Tě přivedlo do Jezernice?
Nejprve bych se vrátil k tomu, proč jsem odešel ze Všechovic. Hodně lidí se mě na to ptá, tak jim na to prostřednictvím vašeho webu odpovím. Odešel jsem kvůli pracovním povinnostem, kvůli kterým bych nemohl dát do fotbalu na této úrovni vše, co bych chtěl a byla potřeba. Jinak jsem tam strávil nádherné dva roky, které jsme společnými silami korunovali postupem do krajského přeboru. A teď zpět k vaší otázce, přivedl mě sem můj bývalý spoluhráč z Lipníka a nyní současný hráč Jezernice Jakub Simon, který mě prvotně oslovil, a posléze i ve spolupráci s trenérem p. Dubravským jsme se nakonec domluvili.
Odehrál jsi už i nějaké přípravné zápasy,co říkáš na spoluhráče,ternéra a pojetí hry?
Pokud se nepletu, tak jsem měl možnost odehrát 4 přípravné zápasy ve kterých se ukázalo, že mužstvo má svoji kvalitu. Pro mě je to v mužstvu i taková staronová role, protože jsem poslední tři roky strávil v útoku, a nyní jsem se vrátil na stopera, kde jsem působil naposledy v Hranicích. Domnívám se, že jako mužstvo jdeme herně zápas od zápasu nahoru, ale je potřeba i dále zapracovat na systému, kterým se chceme jako mužstvo prezentovat, a hlavně neusnout na vavřínech. Já sám jsem byl příjemně překvapený, když jsem přišel na zápas, a viděl v kabině 18 hráčů, což si dovolím tvrdit, že tolik hráčů nechodí na zápas ani v některých týmech krajského přeboru. Jen je potřeba ještě zapracovat na tréninkové účasti, abychom si mohli vyzkoušet věci, které budeme na hřišti potřebovat, a hlavně si uvědomit, že od tréninku se potom odvozuje zápas, a jakmile si tyhle věci všichni uvědomíme, tak si myslím, že můžeme mířit hodně vysoko, a hlavně se všichni tím fotbalem budeme bavit, a proto to taky hrajeme. Jinak v týmu jsou hráči, kteří mají chuť do fotbalu, a i přes své pracovní a studijní povinnosti tomu obětují vše. Jen je potřeba se semknout jako tým a táhnout za jeden provaz, jak při zápasech, tak zejména při tréninkových jednotkách. Domnívám se, že v tomhle případě dosáhneme společným úsilím a fotbalovým projevem cílů, které si všichni lidi zainteresovaní v klubu zaslouží.
Jaký je tvůj cíl v nadcházející jarní části?
Tady budu stručnější.Cílem je určitě postup do vyšší soutěže, a tímto postupem se odvděčit lidem, kteří svůj volný čas obětují ve prospěch klubu. A tímto jim i poděkovat za projevenou přízeň a podporu.
Děkuji Ti Mery za rozhovor,ať se Ti u nás daří a můžeš tímhle i něco vzkázat fanouškům.
Fanouškům bych chtěl vzkázat, ať nás chodí v maximálním počtu podporovat a my se jim budeme pokoušet předvádět fotbal, ze kterého budou mít radost jak oni, tak my v týmu.